Camping

Je pondělí, devět hodin, blíží se bouřka, jdu do školy... Ne, nezaspal jsem ani neodpadla první hodina, je totiž devět hodin večer. Jako jeden z mála vím, že právě z pondělí na úterý (29.5.2007) přespávají Filip, Jirka Kovář a Česťa ve stanu před školou... Nevím jak to nazvat, možná recese spojená s deformovaností Hejčínem. Mimochodem tahle deformovanost je dokonce vidět na všech z nás - nedávno, když jsme jeli autobusem do Litovle na vodu, poznaly nějaké holky z kterési vesnice po cestě, že jsme z Hejčína. Ale zpět k tématu - už celkem z dálky slyším nějaké neznámé hlasy. Mluví anglicky!

Tak nic, to se jen dívají na film... Potichu jdu blíž a zkouším ohraný vtip "Tady městská policie, otevřete!"

Prý se aji trochu lekli, jenom Kuba tvrdil, jak mu to bylo jasný, že policajti by přece naklepali na stan...

Film se tedy přerušuje a publikum pomalu leze ven.

Následuje půl hodiny debatního kroužku se všema historkama o příjezdu Filipa na Donátovi (kolo), o školníkovi, ale taky o počasí a plánech na zítřejší ráno... Možná bych aji napsal to o Filipovém příjezdu - to kolo má totiž dvě brzdy, první funguje šlápnutím dozadu a druhá nefunguje, ale ovládá se klasicky páčkou na řidítkách. Problém je v tom, že nikdo není zvyklý brzdit šlápnutím dozadu a tak se prý jenom velmi těsně trefil do branky na céčko, načež ale nevybral zatáčku za brankou. Na mokrém chodníku dostal smyk, až z toho upadl zvonek. Tím to ale nekončí, podruhé to údajně znovu nedobrzdil a narazil čelně do stěny.

Jinak školník je podle nich celkem pohodář a bacha na to, mají jeho číslo na mobil. Možná se vám tím už chlubili, protože číslo na školníka přece hned tak někdo nemá. Kdyby ale někdo chtěl volat školníkovi do dílny, tak na gytoolu to je...

Ještě společné noční foto a v dunění hromů, blýskání blesků a začínajícím padání kapek jdu domů. Mezitím začalo pršet už celkem pořádně, což byla za ten večer druhá bouřka. Potom ještě propršelo celou noc, což v kombinaci s česťovým chrápáním znamenalo pro Filipa s Jirkou zaručeně vynikající a zdravý spánek, skoro jako na matraci z teleshoppingu.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Druhý den, úterý, velmi vlhké ráno, máme na devět, já jdu do školy ještě dříve, než obvykle na osm. Něco kolem 7:40 jsem před školou, kde v dešti sedí na lavce všichni tři zúčastnění, živí, ale zato promočení (pozn.: to není od slova močit). Večer byli všichni plní očekávání na udivené výrazy, kecy všech kolemjdoucích a místo toho prochází jen kamenné tváře. Zdá se, že na Hejčíně už nemůžete ničím překvapit.

Občas někdo prohodí nějaké slovo, pan profesor Navrátil 'povzbudí' výrokem "Neplatný pokus, bylo to za bránou, to se nepočítá!". (Proto taky jsem dal zajímavost do kategorie 'Mimoškolní akce' - k tomu, aby to bylo 'Ze školního prostředí' přece jenom pár metrů chybělo...) Jinak místo toho, aby kolemjdoucí záviděli smažící se anglickou snídani, je už vše snězené, protože ráno byl hlad.

Původní plán byl také sednout si napříč chodníkem, ale to se jim nakonec zdálo blbé. No jo, ráno moudřejší večera. Když si jdu ale dát věci dovnitř, zdá se, že u skříněk se nemluví o ničem jiném - "Viděl's ten stan?" "Co tam dělají?" "Oni spali před školou!".

Ještě se dovídám historku z noci o policajtech, kdy jim chtěli říct "Kohlo jdi někam", ale místo toho dávali občanky. Údajně si někdo stěžoval na hluk, tak řekli, ať vypnou to rádio (kdo ze stěžujících si důchodců by mhol tušit, že to je DVDčko). Nakonec to ale skončilo dobře a hluk dělal už jenom déšť.

Zato Filipa v noci něco tlačilo pod zádama a když to vytlačil na kraj stanu, zjistil že je to kost (asi obratel) - kdo ví, co se u naší školy po nocích děje.

Ráno se, co tak vím, už nic moc nestalo, prošlo pár učitelů, hodně lidí, většina bez emocí, prostě v klidu. Sbalil se stan, spacáky, bordel a hurá do školy. Nebudu k tomu dávat nějaké komentáře, jako jak se akce povedla, protože jsem se neúčastnil, ale oni určitě řeknou.